a jen ta bedna u zdi barevná si pohrává s obrázky a s kvantem emocí pumpující mi do hlavy. bráním se ovladačem v ruce a tak jen namířím a střelím. i když trefím, prohrávám. a prohrávám pořád. bráním se jako lev, anebo jako línej kocour. línej tlustej kocour s drápkem zaseklým v ovladači. ty upřené oči kocoura po kanálech plných barevného odpadu. a kniha knih, kouzel plná s hřbetem nenápadným leží vedle druhé a třetí až k poslední na konci a pak ještě dál. kocour tlustej s drápkem v ovladači číst nemusí a snad ani nemůže. a jen matné vzpomínky řádek v papíru tlačí šedou kůru koucouří. a sen saroyanův přikvačí kocoura do kouta a tiše si podlehne.